K vyhledávání se musely používat různé vyhledávací servery, které ale zpravidla pracovaly s vlastním logickým algoritmem.

Kupříkladu Gopher byl vybaven vlastní vyhledávací procedurou s názvem Veronika. Ta ovšem vyhledávala informace pouze v jeho interních nabídkách. Pro vyhledávání určitých souborů v FTP archivech sloužila služba Archie. Ta měla zaklíčováno v paměti, kde a jaký soubor ftp najít, tedy podle jeho jména a přípony. Systému Archie jste ovšem také museli zadat název serveru, kde příslušné archivy hledat. Jak vidíte, nebylo to vůbec snadné, a intuitivní už rozhodně ne. V České republice však v liberecké technické univerzitě vyvinuli vlastní produkt, který se jmenoval Nosey Parker, přitom za levnější peníze dokázal vyhledávat dokonce lépe než Archie.

Indexování ve speciálních databázích

Velmi komplikované bylo i fulltextové vyhledávání v dokumentech ryze textových. Nebylo to jako dnes, kdy není třeba specifikovat, kde se má vyhledávat. K tomu, aby Google tohle mohl dokázat, potřebuje komplexní indexaci. První vyhledávače konce 90. let tohle ovšem nezvládaly. Mohly vyhledávat pouze v zaindexovaných databázích, které jim uživatel musel „explicitně“ zadat. Ne všechny databáze to však umožnily.  

Vůbec první vyhledávací fulltext službou na Internetu byla Wide Area Information Server, zkráceně WAIS. Vyhledávání probíhalo v předem zadané databázi, nebo v množině databází, což bylo značným omezením, a dalo se tady předpokládat, že se bude v budoucnu vyvíjet univerzální vyhledávač.

Vyhledávač Google známe všichni a Seznam.cz rovněž. Ten však neměl podobu v polovině 90. let takovou, jakou ji dnes známe. Jeho zakladatelem byl student ČVUT v Praze Ivo Lukačovič  a předchůdcem tehdejšího seznamu, ovšem laděného do kombinace červeného výrazného písma nadpisů a černého textu, měl jeho web o Járovi Cimrmanovi (po dohodě s Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem jako neoficiální).  Web o Cimrmanovi pak zanikl a Ivo Lukačovič začal vyvíjet Seznam, no a do jaké podoby se dnes rozvinul, není třeba komentovat.